• Aktuality

Aktuality

8. prosince 2025

Projekt Cultural Literacies’ Value in Europe (CLiViE) se zaměřuje na hodnocení přínosu kulturní gramotnosti jako výsledku uměleckého vzdělávání a jejího vlivu na sociální soudržnost, k čemuž využívá metodologii Teorie Změny (ToC) a rámec Sociální návratnosti investic (SROI). Skrze komunity praxe a program profesního rozvoje pedagogů shromažďuje potřebné důkazy o přínosech uměleckého vzdělávání a podporuje cílenou implementaci aktivit pro zvýšení kulturní gramotnosti v Evropě. Využívá emoční kartografie, inovativní metodologii sběru dat, která umožní mladým lidem efektivněji vyjádřit svůj názor, s cílem podpořit účinnější iniciativy na podporu kulturní gramotnosti v kontextu evropských kultur.


Katedra výtvarné výchovy PedF UK realizovala v rámci projektu čtyři případové studie, dvě ve formálním a dvě v neformálním vzdělávání:


1) Místo, kde žiji - Případová studie na základní škole Donovalská na sídlišti Jižní Město v Praze 11 se zaměřila na zkoumání a rozvíjení vztahu žáků k místu, kde žijí, s důrazem na kulturní identitu a dědictví. Projektu se účastnilo 24 žáků páté třídy (11–12 let), třídní učitel, vizuální umělkyně, výzkumnice z Katedry výtvarné výchovy PedF UK a studenti oboru Výtvarná výchova. Cílem intervence bylo zjistit současný stav znalostí a postojů žáků k jejich bydlišti, podnítit učitele k zařazování témat o místním kulturním dědictví a vytvořit prostředí pro otevřenou a tvůrčí diskusi.

V rámci přípravy žáci s vyučující prozkoumali okolí s cílem zjistit jejich autentické prekoncepce o místu. Projektový den vedla vizuální umělkyně Pavla Gajdošíková a didaktička Lucie Jakubcová, spolu s vyučující Ludmilou Charvátovou. Pavla Gajdošíková žákům představila svou tvorbu, Lucie Jakubcová historii Jižního Města a další inspirativní umělecká díla, která se k tématu vztahovala. Reprodukce některých děl pak mohli žáci využít jako výtvarný materiál pro vlastní tvorbu. Pavla Gajdošíková se studenty připravili pro žáky tři ručně kreslené mapy blízkého okolí školy, s jejichž pomocí pak žáci mapovali svůj vztah k místu, kde žijí. Následovala individuální tvorba koláží, kde žáci vyjadřovali různé představy, vize a sny co by v místě, kde žijí chtěli jinak, co by v něm potřebovali, jak místo vnímají, apod. V závěrečné reflektivní fázi žáci popisovali a diskutovali o tvůrčím procesu a poznatcích, proběhla instalace děl ve škole pro širší publikum.


2) Chrám kultury - Případová studie proběhla formou umělecké otevřené formy v páté třídě (žáci 11-12 let) základní školy Norbertov v Praze 6, v rámci předmětu výtvarná výchova. Forma umělecko-pedagogické intervence byla zcela otevřená. Vzešla spontánně z reakcí a témat, které vnesli do společné diskuse o kultuře žáci a učitelé. Princip otevřenosti byl pro uměleckou akci stěžejní. Cílem experimentálního performativního přístupu bylo rozvíjet kreativitu žáků i učitelů a jejich představivost, testovat inovativní metody výtvarné výchovy ve školním prostředí a zmapovat, jak žáci a učitelé chápou pojem "kultura". Třídílná struktura případové studie se skládala z přípravné fáze a dvou uměleckých intervencí ve škole. Projektu se účastnil Jan Pfeiffer, Magdalena Novotná a vyučující Kateřina Šmídová.


3) Co všechno je město? - Zaměřením případové studie byly umělecké aktivity a mapování vnímání města a veřejného prostoru u dětí a mladých lidí. Proběhla v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Mixér v Trmicích (Ústí nad Labem), které slouží klientům ve věku 6 až 26 let. Projekt se uskutečnil za účasti výzkumnice z Univerzity Karlovy Venduly Fremlové, studentky oboru Výtvarná výchova Laury Hejtmánkové, architekty Martiny Kárové, socioložky Terezy Květoňové a fotografky Elis Kondelíkové. Do čtyř výtvarných workshopů se v období prosinec 2024 až květen 2025 zapojilo 53 klientů Mixéru (většinou ve věku 12-15 let a mladší 6-11 let). Hlavními cíli bylo dát hlas převážně romským dětem z vyloučených lokalit, zjistit jejich postoje a znalosti o místě, kde žijí, podpořit je ve výtvarných aktivitách a porovnat jejich vnímání s běžnými narativy. Dílčí výstupy workshopů budou prezentovány formou outdoorové výstavy Co všechno jsou Předlice? v termínu 5.–19.12.2025 na Tachovském náměstí Praha 3, realizované ve spolupráci s Ara art, z.s.


4) Putující prostory (Atlas) - Případová studie proběhla ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze. Účastnily se jí Marie Fulková, Kristýna Říhová, Eliška Jelínková a  Kateřina Matějková. Zaměřily se na testování funkcí architektonicky navrženého otevřeného edukačního prostoru nazvaného ATLAS (Ateliér Tvorby a Laboratoř Asociativní Snění), který slouží jako místo inspirace, tvorby a relaxace a je v souladu s novou definicí muzea zaměřenou na komunitu a interpretaci umění. Potřeba testování ATLASu vzešla z dlouhodobé otázky rovného přístupu ke kultuře, zejména k tzv. "vysokému umění", které je ve školní výuce často opomíjeno. Studie proběhla v období, kdy byla kulturní kompetence nově zařazena mezi základní kompetence v Rámcovém vzdělávacím programu.


Workshopy stavěly na kombinaci médií a různorodých zadání a účastnili se jich studenti ve věku 15–16 let. Byly vedeny umělci Martinem Raudenským, Davidem Mirským a Václavem Ponikelským, participovali v nich pedagogové Petra Pětiletá z gymnázia Na Zatlance, Praha 5 a Vilém Kodíček ze Střední odborné školy Jarov, Praha 9. K dispozici byla centra s bohatým materiálovým a technickým vybavením pro tvůrčí práci, do kterých studenti volně vstupovali. Hlavním předpokladem bylo, že si studenti ve skupinách sami rozhodnou, co budou tvořit, a zkoumalo se, zda a jak se tento proces přechodu od chaosu a nejistoty k tvůrčímu rozhodování uskuteční. Aktivity zahrnovaly transmediální kombinace vizuálních, performativních, zvukových a VJ médií, vyústily ve finální společnou performanci, reflexi a evaluaci. Dalším prodloužením aktivit v ATLASu byl speciální kulturní program pro klientky z Via cordis, který zpracovaly studentky kursu galerijní edukace PedF UK. Cílem a posláním Via Cordis je pomáhat rodinám s dětmi s autismem a s jinými neurovývojovými poruchami.

Výsledky případových studií poslouží k vytvoření praktické sady nástrojů. Ta bude šířena pedagogům a lektorům formálního i neformálního vzdělávání prostřednictvím cílených workshopů.


Více informací:

vedoucí výzkumu a zástupkyně katedry


The project has received funding from the European Union’s “Horizon Europe” Research and Innovation programme under the grant agreement No. 101132285.









Sdílet na:  
Kontakty

Univerzita Karlova

Pedagogická fakulta

Magdalény Rettigové 4, 116 39 Praha 1

Tel.: +420 221 900 111

IČ: 00216208 

DIČ: CZ00216208

Identifikační údaje


Katedra výtvarné výchovy, 3 patro.

Tel. KVV Pedf: +420 221 900 282


Facebook katedry ZDE.




Jak k nám