Projekt Cultural Literacies’ Value in Europe (CLiViE) se zaměřuje na hodnocení přínosu kulturní gramotnosti jako výsledku uměleckého vzdělávání a jejího vlivu na sociální soudržnost, k čemuž využívá metodologii Teorie Změny (ToC) a rámec Sociální návratnosti investic (SROI). Skrze komunity praxe a program profesního rozvoje pedagogů shromažďuje potřebné důkazy o přínosech uměleckého vzdělávání a podporuje cílenou implementaci aktivit pro zvýšení kulturní gramotnosti v Evropě. Využívá emoční kartografie, inovativní metodologii sběru dat, která umožní mladým lidem efektivněji vyjádřit svůj názor, s cílem podpořit účinnější iniciativy na podporu kulturní gramotnosti v kontextu evropských kultur.
Katedra výtvarné výchovy PedF UK realizovala v rámci projektu čtyři případové studie, dvě ve formálním a dvě v neformálním vzdělávání:
1) Místo, kde žiji - Případová studie na základní škole Donovalská na sídlišti Jižní Město v Praze 11 se zaměřila na zkoumání a rozvíjení vztahu žáků k místu, kde žijí, s důrazem na kulturní identitu a dědictví. Projektu se účastnilo 24 žáků páté třídy (11–12 let), třídní učitel, vizuální umělkyně, výzkumnice z Katedry výtvarné výchovy PedF UK a studenti oboru Výtvarná výchova. Cílem intervence bylo zjistit současný stav znalostí a postojů žáků k jejich bydlišti, podnítit učitele k zařazování témat o místním kulturním dědictví a vytvořit prostředí pro otevřenou a tvůrčí diskusi.
V rámci přípravy žáci s vyučující prozkoumali okolí s cílem zjistit jejich autentické prekoncepce o místu. Projektový den vedla vizuální umělkyně Pavla Gajdošíková a didaktička Lucie Jakubcová, spolu s vyučující Ludmilou Charvátovou. Pavla Gajdošíková žákům představila svou tvorbu, Lucie Jakubcová historii Jižního Města a další inspirativní umělecká díla, která se k tématu vztahovala. Reprodukce některých děl pak mohli žáci využít jako výtvarný materiál pro vlastní tvorbu. Pavla Gajdošíková se studenty připravili pro žáky tři ručně kreslené mapy blízkého okolí školy, s jejichž pomocí pak žáci mapovali svůj vztah k místu, kde žijí. Následovala individuální tvorba koláží, kde žáci vyjadřovali různé představy, vize a sny co by v místě, kde žijí chtěli jinak, co by v něm potřebovali, jak místo vnímají, apod. V závěrečné reflektivní fázi žáci popisovali a diskutovali o tvůrčím procesu a poznatcích, proběhla instalace děl ve škole pro širší publikum.
2) Chrám kultury - Případová studie proběhla formou umělecké otevřené formy v páté třídě (žáci 11-12 let) základní školy Norbertov v Praze 6, v rámci předmětu výtvarná výchova. Forma umělecko-pedagogické intervence byla zcela otevřená. Vzešla spontánně z reakcí a témat, které vnesli do společné diskuse o kultuře žáci a učitelé. Princip otevřenosti byl pro uměleckou akci stěžejní. Cílem experimentálního performativního přístupu bylo rozvíjet kreativitu žáků i učitelů a jejich představivost, testovat inovativní metody výtvarné výchovy ve školním prostředí a zmapovat, jak žáci a učitelé chápou pojem "kultura". Třídílná struktura případové studie se skládala z přípravné fáze a dvou uměleckých intervencí ve škole. Projektu se účastnil Jan Pfeiffer, Magdalena Novotná a vyučující Kateřina Šmídová.
3) Co všechno je město? - Zaměřením případové studie byly umělecké aktivity a mapování vnímání města a veřejného prostoru u dětí a mladých lidí. Proběhla v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Mixér v Trmicích (Ústí nad Labem), které slouží klientům ve věku 6 až 26 let. Projekt se uskutečnil za účasti výzkumnice z Univerzity Karlovy Venduly Fremlové, studentky oboru Výtvarná výchova Laury Hejtmánkové, architekty Martiny Kárové, socioložky Terezy Květoňové a fotografky Elis Kondelíkové. Do čtyř výtvarných workshopů se v období prosinec 2024 až květen 2025 zapojilo 53 klientů Mixéru (většinou ve věku 12-15 let a mladší 6-11 let). Hlavními cíli bylo dát hlas převážně romským dětem z vyloučených lokalit, zjistit jejich postoje a znalosti o místě, kde žijí, podpořit je ve výtvarných aktivitách a porovnat jejich vnímání s běžnými narativy. Dílčí výstupy workshopů budou prezentovány formou outdoorové výstavy Co všechno jsou Předlice? v termínu 5.–19.12.2025 na Tachovském náměstí Praha 3, realizované ve spolupráci s Ara art, z.s.
4) Putující prostory (Atlas) - Případová studie proběhla ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze. Účastnily se jí Marie Fulková, Kristýna Říhová, Eliška Jelínková a Kateřina Matějková. Zaměřily se na testování funkcí architektonicky navrženého otevřeného edukačního prostoru nazvaného ATLAS (Ateliér Tvorby a Laboratoř Asociativní Snění), který slouží jako místo inspirace, tvorby a relaxace a je v souladu s novou definicí muzea zaměřenou na komunitu a interpretaci umění. Potřeba testování ATLASu vzešla z dlouhodobé otázky rovného přístupu ke kultuře, zejména k tzv. "vysokému umění", které je ve školní výuce často opomíjeno. Studie proběhla v období, kdy byla kulturní kompetence nově zařazena mezi základní kompetence v Rámcovém vzdělávacím programu.
Workshopy stavěly na kombinaci médií a různorodých zadání a účastnili se jich studenti ve věku 15–16 let. Byly vedeny umělci Martinem Raudenským, Davidem Mirským a Václavem Ponikelským, participovali v nich pedagogové Petra Pětiletá z gymnázia Na Zatlance, Praha 5 a Vilém Kodíček ze Střední odborné školy Jarov, Praha 9. K dispozici byla centra s bohatým materiálovým a technickým vybavením pro tvůrčí práci, do kterých studenti volně vstupovali. Hlavním předpokladem bylo, že si studenti ve skupinách sami rozhodnou, co budou tvořit, a zkoumalo se, zda a jak se tento proces přechodu od chaosu a nejistoty k tvůrčímu rozhodování uskuteční. Aktivity zahrnovaly transmediální kombinace vizuálních, performativních, zvukových a VJ médií, vyústily ve finální společnou performanci, reflexi a evaluaci. Dalším prodloužením aktivit v ATLASu byl speciální kulturní program pro klientky z Via cordis, který zpracovaly studentky kursu galerijní edukace PedF UK. Cílem a posláním Via Cordis je pomáhat rodinám s dětmi s autismem a s jinými neurovývojovými poruchami.
Výsledky případových studií poslouží k vytvoření praktické sady nástrojů. Ta bude šířena pedagogům a lektorům formálního i neformálního vzdělávání prostřednictvím cílených workshopů.
Více informací:
vedoucí výzkumu a zástupkyně katedry
The project has received funding from the European Union’s “Horizon Europe” Research and Innovation programme under the grant agreement No. 101132285.
Univerzita Karlova
Pedagogická fakulta
Magdalény Rettigové 4, 116 39 Praha 1
Tel.: +420 221 900 111
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
Katedra výtvarné výchovy, 3 patro.
Tel. KVV Pedf: +420 221 900 282
Facebook katedry ZDE.