Věšák na vzpomínky

Výstava prací studentů KVV PedF UK ze semináře Kontexty umění (pedagog. vedení: Vendula Fremlová, Michal Sedlák)

Pobyt a fungování v online prostoru se i prostřednictvím pandemie staly integrální součástí našich životů. Současně jsou úzce spojeny se sledováním, kontrolou a komodifikací, tedy ekonomickou využitelností našich identit, potřeb a vzpomínek provozovateli sociálních sítí a internetových vyhledavačů ad. Zdánlivě svobodná možnost a příslib nepřetržitého proudu komunikace kontrastují se skutečnou neproniknutelností mechanismů kontroly. (Rottmann, 2019)

Výše nastíněné téma, zrcadlené také mnoha současnými výstavními projekty, jsme se studenty diskutovali nikoliv jako póly dobrého a špatného, ale jako východisko pro jejich vlastní umělecké zkoumání a rhizomatické uvažování (Deleuze & Guattari, 2010), jako východisko pro otázku, co se „mi“ zobrazuje na displeji a co v „biografii“ vlastních vzpomínek vězí v hlavě?

Výstava Věšák na vzpomínky představuje současné uvažování mladých lidí vztahující se dualitě reálného a virtuálního světa a k související potřebě sebeprezentace. Může jít o uvažování nad připomínáním závažných i banálních událostí, které se děje dnes již celkem běžně v rámci různých aplikací digitálního/virtuálního světa. Může jít o reflexi naší aktivní roli v určité sociální síti, nebo o reflexi vzpomínky jako pobídky k sebeprezentaci, která je nám podsouvána algoritmem sociální sítě nebo aplikace na zálohování fotografií pořízených vlastním mobilem. Může jít o srovnání mechanismů třídění a selekce virtuálního prostředí a mechanismů naší paměti a vybavování si jistých momentů, ale i o otázky, zda se při prostřednictvím virtuálního světa nestáváme „kurátory“ své vlastní identity.

Deleuze, G., & Guattari, F. (2010). Tisíce plošin. Praha: Herrmann & synové.

Rottmann, A. (2019). Historie a abstrakce v díle Floriana Pumhösla. V K. Císař (Editor), Obrazy a předobrazy (stránky 31-48). Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Spolek přátel Domu umění města Brna.

A hanger for memories

Exhibition of art works by students attended course entitled The Contexts of Art at the Pedagogical Faculty at CUNI Prague (taught by Vendula Fremlová and Michal Sedlák)

Our presence and functioning in online spaces are closely associated with digital surveillance, control, commodification: that is, the economic exploitability of our identities, needs and memories by social media companies, internet browser operators and the like. The seemingly free opportunity and the promise of an endless stream of communication contrast with the actual impermeability of control mechanisms (Rottmann, 2019). The duality of the real and the virtual, enhanced by the experience of the pandemic situation in the online and offline worlds, and, simultaneously, the current need for self-representation have become the starting points for the specific focus of the course.

We presented the reflections outlined above and mirrored by different current exhibition projects to students not as the binary poles of good and evil, but as a basis for their own artistic investigation and rhizomatic reflection (Deleuze & Guattari, 2010), as well as as a basis for the question “what is being displayed to ‘me’ and which aspect of the ‘biography’ of my own memories remains in my mind?” It may concern the materialisation of serious and seemingly random, haphazard events that occurs quite commonly these days as part of various applications of the digital/virtual world. It may concern our active role on a certain type of social media or a recollection as an incentive for self-representation that is foisted upon us by a social media or application algorithm for backing up photos taken on a mobile phone. It may concern comparisons of mechanisms for classifying and selecting a virtual setting, the mechanisms of our memory and recalling certain moments, as well as the question whether the internet has become an already inseparable part of our conscience and whether – through the virtual world – we become the “curators” of our own identity.

Deleuze, G., & Guattari, F. (1987). A Thousand Plateaus. Minneapolis: University of Minnesota Press.

Rottmann, A. (2019). Historie a abstrakce v díle Floriana Pumhösla. V K. Císař (Editor), Obrazy a předobrazy (p. 31-48). Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Spolek přátel Domu umění města Brna.