Fremlová, V.; Hejný, K. (Eds.): Pravoslav Rada. Alšova jihočeská galerie, 2023, s. 384, ISBN: 978-80-7641-124-1.

Pravoslav Rada (14. 11. 1923, Železný Brod – 23. 4. 2011, Praha) patří k předním osobnostem československého poválečného umění a inovátorům v oblasti keramiky a keramické plastiky. Jeho tvorba, ojedinělá v českém (československém) kontextu, byla mnohokrát představena výstavami a dílčími katalogy. Uceleně byla naposledy prezentována výstavou v Uměleckoprůmyslovém muzeu P. Rada! Paráda! v roce 2011. Pravoslav Rada se nedožil konce výstavy, k níž bohužel nebyla připravena monografie tvorby umělce, ač by to bylo jeho významu adekvátní, potřebné i záslužné.

Tento dluh splácí až plně bilingvní monografie (CZ/ENG) Pravoslav Rada, vydaná v ediční péči Venduly Fremlové a Kryštofa Hejného na sklonku roku 2023 Alšovou jihočeskou galerií ku příležitosti výročí sta let od narození autora. Monografie je strukturována chronologicky i tematicky a po obsahové stránce pokrývá všechny významné kapitoly Radovy působnosti – předkládá ucelené zpracování jeho díla volného i užitého, tvorby pro architekturu včetně soupisu realizací v architektuře a interaktivní mapy, zaměřuje se též na jeho publikační a popularizační činnost v oblasti technik keramiky i na činnost organizační. Reflektuje také dosud marginalizované oblasti Radovy tvorby, jako jsou animované filmy a loutkové divadlo. Monografie obsahuje soupis bibliografie a výstav, umělcův stručný životopis v datech a medailonky přispěvatelů/ek.

Grafické pojetí knihy od Marka Fanty opticky i hapticky evokuje médium keramiky a specifika Radovy tvorby. Bilingvní zpracování dokresluje použití dvou základních přímých barev PANTONE, které Rada ve své tvorbě hojně využíval. Střídání jazykových mutací je podpořeno také variací použitých písem. Titulkové Denim z české písmolijny Displaay odkazuje svým charakteristickým zaoblením k tvarosloví keramické tvorby a práce s hlínou. Monografie, obsahující stovky obrazových materiálů, je vytištěná na hapticky atraktivním papíru Munken Lynx.

Publikace byla v roce 2024 nominována do soutěže Nejkrásnější kniha roku.

Shields, A. et al. (2023). Inhabiting/Living Practice: An Emergent Collaborative Arts-Based Exhibition. In: Mreiwed, H., Carter, M.R., Hashem, S., Blake-Amarante, C.H. (eds) Making Connections in and Through Arts-Based Educational Research. Studies in Arts-Based Educational Research, vol 5. Springer, Singapore.

https://doi.org/10.1007/978-981-19-8028-2_13, Print ISBN978-981-19-8027-5, Online ISBN978-981-19-8028-2

Tato kapitola kolektivu autorů, v níž figurovala Pavla Gajdošíková, představuje společnou výstavu, která probíhala v roce 2019 na World Congress of the International Society for Education through Art (InSEA)na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru v Kanadě. Výstava Inhabiting/Living Practice představila pedagogický výzkum založený na umění 18 doktorandů z celého světa. Po celou dobu kongresu InSEA  se účastníci scházeli v Hatch galerii, aby spolupracovali, diskutovali a společně tvořili. Prostřednictvím tohoto vznikajícího procesu sdíleli vzdělávací výzkum založený na umění a zároveň mu umožnili vyvíjet se v souvislosti s našimi probíhajícími dialogy, uměleckými intervencemi a provokacemi. Galerii představovali jako živé tělo: vznikající ztělesněný prostor, který po celý týden obývali pomocí materiálu, afektu a vztahovosti.

Svatošová, Z., & Gajdošíková, P. (2022). Hodnocení ve výuce výtvarné výchovy na základní škole. In K. Starý, M. Chvál, & V. Laufková (Ed.), Hodnocení pro učení (e-book). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta 2022. ISBN 978-80-7603-365-8.

https://cuni.futurebooks.cz/book/hodnoceni-pro-uceni/?/1-poskytovani-prubezne-verbalni-zpetne-vazby-zakum/1-8-hodnoceni-ve-vyuce-vytvarne-vychovy-na-zakladni-skole/

Zpětná vazba je integrální součástí procesu výuky Výtvarné výchovy. Stejně jako v ostatních vzdělávacích předmětech je zpětná vazba realizována třemi hlavními činiteli vzdělávacího procesu - učitelem, spolužáky a žákem samým a směřuje k dosahování vzdělávacích cílů. Je důležité, aby i žáci tyto cíle reflektovali a pojmenovávali, a proto je třeba, aby byl této činnosti věnován dostatečný prostor v rámci každé vyučovací jednotky.

Novotná, M., Fulková, M., Sýkora, J. (2023) Hledání Japonska. Transkulturní inspirace ve výtvarné edukaci. Praha: Pedagogická fakulta UK. 167 stran. ISBN 978-80-7603-416-7.

Text ukazuje jednu z podob transkulturně zaměřené výtvarné edukace. Publikace propojuje participativní a kooperativní strategie současného evropského umění s japonskými uměleckými postupy. Seznamuje čtenáře s formami performativního, akčního a procesuálního umění. Mapuje několikaměsíční spolupráci českých pedagogů s japonskou uměleckou skupinou Scale Laboratory, se studenty učitelství a s pedagogy základních škol. Hybridní výzkumný model vychází z art-based action research (ABAR). Text představuje výtvarnou edukaci otevřené formy, jejímž cílem je, aby se aktéři učili vnímat sociální vazby a dokázali je využít při tvůrčím procesu. Lidé mohou prostřednictvím umění komunikovat a utvářet svoji kulturní identitu. Participativní akce mohou pomoci posilovat sociální soudržnost. Jejich základem by mělo být uvědomění si hodnot komunity.

Cílem publikace je zaplnit mezeru v současném výtvarném vzdělávání v oblasti otevřených kreativních procesů a vizuálních forem současného umění a zároveň zaplnit nedostatek výukových materiálů pro výuku výtvarné výchovy.

https://vydavatelstvi.pedf.cuni.cz/index.php/2023/07/26/hledani-japonska-transkulturni-inspirace-ve-vytvarne-edukaci/

Fremlová, Vendula (ed.): Marie Filippovová. Svět jako bod a čára.

Vendula Fremlová, Marie Filippovová, Dům umění města Brna, Brno, 2021, 192 s., ISBN 978-80-7009-205-7

Monografie Marie Filippovová: Svět jako bod a čára představuje náhled na celoživotní dílo této výjimečné brněnské autory. Výběr grafických a kresebných děl včetně jejích autorských knih a instalací je kontextualizován třemi texty. Terezie Petiškové, ředitelka Domu umění města Brna, se v úvodním textu dotýká geneze publikace. Marie Filippovová je s brněnskou kunsthalle spojena nejen svým bydlištěm, ale také několika významnými výstavami, které zde v různých prostorách v průběhu let realizovala. Jedná se například o výstavní projekt Grey Gold. České a slovenské umělkyně 65+, který v roce 2014 prezentoval v Domě umění díla aktivních umělkyň v pozdním věku, mezi nimi i Marie Filippovovou. Úvodní text nabízí současně otevřené srovnání mezi zažitým vnímání Marie Filippovové její domácí brněnskou scénou a konkrétními osobními zážitky Terezie Petiškové i dalších autorek této monografie při setkávání s umělkyní. Vendula Fremlová hledá v textu Od figury k bodu a zpět. Nejen o předmětném zobrazení a vztahu k literatuře v tvorbě Marie Filippovové styčné plochy mezi grafickými cykly 60., 70. a částečně i 80. let a mezi prozaickými i básnickými texty různé provenience, s nimiž nebo vedle nichž její grafická díla koexistují. Výtvarná díla i zájem o literaturu zasazuje Vendula Fremlová do souvislosti s dobovou, životní i uměleckou zkušeností autorky. Její rané grafické práce jsou výchozím půdorysem pro následné úvahy o práci s figurou od 80. let dále. Předmětné zobrazení se u Marie Filippovové vyvíjí směrem k repetici elementárních kreslířských prvků, především bodů, ale současně je autorka schopná vracet se k němu v různých formách zpět. Toto rozpětí formálních přístupů ukazuje na její široké a nesvázané myšlení ve figurách. Anna Vartecká v textu Bod - Kresba / Dotyk - Telo/ Forma - Antiforma zasazuje tvorbu autorky do domácích i mezinárodních souvislostí. Vychází z úvah Jindřicha Chalupeckého o vzájemném doteku těla a světa v tvorbě významné sochařky Evy Kmentové, a aplikuje tento příměr na tvorbu Marie Filippovové v časovém rozmezí od přelomu tisíciletí dosud. V mezinárodních souvislostech usouvztažňuje dílo autorky, především její cyklus perforovaných kreseb Otevřený projekt, s termínem "antiforma", jímž je popisováno dílo Evy Hesse. Různorodost uměleckých forem je v textu nahlížena jako artikulace konceptu, který klade důraz na rovnost různých znakových systémů v kontextu výtvarného umění. Jeho integrální součástí je i performativita děl. Monografie obsahuje biografii a soupis výstav.

ÁĎA SPADLA DO KANÁLU ANEB PUTOVÁNÍ DÁVNOU PRAHOU

Sylva Francová

Albatros, Praha, 2018, 120 stran

Ilustrovaná knížka pro děti. Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství, 2018.

Kniha nominovaná mezi nejlepší dětské knihy v soutěži "Kniha roku 2019".

Víte, jak to bylo s Golemem a kde je zahrada mrtvých? Nebo co dokážou vyčarovat alchymisté? A k čemu sloužily kašny a proč si raději nehrát na mostě na andílka? Holčička Áďa se ocitla v Praze dávných dob a se svými novými kamarády se vydává na cestu za dobrodružstvím. Během svého putování městem do minulosti objeví odpovědi na tyto otázky i na mnoho dalších. Nakonec zjistí, kudy vede cesta domů zpátky za sestrou, ale i to, co se jí ukrývá hluboko v srdci.

GAMUEDU

Katalog edukačních programů pro výstavy v UPM a v Galerii Rudolfinum v letech 2011–2013.

Vladimíra Sehnalíková, Dita Hálová, Marie Fulková

UPM v Praze a PedF UK, Praha, 2013, 16 stran

Katalog představuje edukační programy, které byly vytvořeny pro výstavy v Umělecko-průmyslovém museu v Praze a v Galerii Rudolfinum v letech 2011 – 2013 ve spolupráci s pedagogy a studenty katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Katalog vznikl k výstavě završující výzkumný projekt NAKI (Vzdělávání v oblasti kulturní identity národa se zaměřením na muzea, galerie a školy, DF 11P010VV025).

BAF!

Časopis studentů katedry VV PedF UK / jaro 2017

redakce časopisu: Magdalena Janitorová, Olga Konvalinková, Gabriela Popovičová, Nikola Stránská, Kamila Zawadská

supervize: Martin Raudenský

KVV pedF UK, Praha, 2017

Anotace: Časopis BAF! je periodikum určené dětem 1. stupně, které chtějí rozšiřovat své obzory, objevovat a získávat nové vědomosti a zajímavosti nebo se jen rozptýlit. Tématem čísla je fauna a flóra, příroda a svět, který malé objevitele obklopuje. Časopis obsahuje recepty, doplňovačky, povídky a příběhy, dokreslovačky, komiks a různé pobídky k tvůrčím aktivitám. Časopis vznikl v rámci semináře magisterského studia výtvarné výchovy na jaře roku 2017. Publikace vychází v limitované edici.

VÝTVARNÉ VYJADŘOVÁNÍ PLOŠNÉ II. Malba - výtvarné vyjadřovací prostředky; učební text pro nově akreditovaná studia učitelství pro 1. st. ZŠ, MŠ a PP.

Kateřina Linhartová a Dvořák Jaroslav

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2011, 48 s.

Publikace představuje výčet malířských technik pro obor studia učitelství 1. stupně ZŠ.

GALERIJNÍ A MUZEJNÍ EDUKACE I

Marie Fulková, Lucie Jakubcová, Vladimíra Sehnalíková

Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta 2011

Uměleckoprůmyslové museum v Praze 2011

První z dvojice reprezentativních publikací věnovaných galerijnímu a muzejnímu vzdělávání shrnuje edukační programy realizované v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a v Galerii Rudolfinum ve spolupráci s katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK v roce 2011. Kromě kompletní dokumentace programů v podobě, v níž byly předkládány návštěvníkům, obsahuje publikace ukázky jejich realizace s žáky a metodické poznámky a komentáře od pedagogů ze škol, pracovníků muzea i pedagogů katedry výtvarné výchovy. Nechybí ani provázání programů s kurikulárními dokumenty. Kniha v grafické úpravě Štěpána Malovce získala třetí místo v kategorii učebnic Nejkrásnější knihy roku 2012.

GALERIJNÍ A MUZEJNÍ EDUKACE II

Koncepce, texty: Marie Fulková, Lucie Jakubcová, Leonora Kitzbergerová, Vladimíra Sehnalíková

Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, 2013

počet stran 348

Podle běžného zvyku je pořadí zájmu v oblasti galerijní a muzejní pedagogiky jasně určeno: začínáme výstavou nebo expozicí, jejím námětem, autorem a dalšími údaji a skutečnostmi s ní spojenými. Z pohledu edukačního programu je pedagog, učitel, který přivádí žáky do galerie a absolvuje s nimi program v galerii, na samém konci řetězce předávání informací. Druhý svazek Gamuedu přistupuje k tematice galerijní a muzejní edukace opačně. Jako první tentokrát dostávají slovo právě učitelé a jejich pohled na absolvovaný program a jeho výsledky. Teprve potom, jako doložení pedagogického pohledu, je představena samotná výstava. Kniha tak vlastně sleduje stopu diváckého zážitku žáka, který se také setkává s učitelskou či lektorskou interpretací a současně s ní či až v návaznosti na ni si buduje vlastní dojem a názor. Publikace naplno využívá autorské zaujetí tvůrčího kolektivu a živě, vtipně a poutavě uvádí čtenáře do světa výstav a edukačních programů.

VÝTVARNÉ UMĚNÍ A HUDBA. TVAR, PROSTOR A ČAS I/1,

Jaroslav Bláha

TOGGA: Praha 2012, počet stran 240

Výtvarné umění a hudba. Tvar, prostor a čas I/1 je prvním dílem stejnojmenného čtyřdílného cyklu, jehož záměrem je položit základy komparativního jazyka výtvarného umění a hudby – samozřejmě konkretizovaného na analýze vybraných výtvarných a hudebních děl. Díl I/1 je zaměřený na tvar a jeho vztah k prostoru ve výtvarném umění a k časové struktuře v hudbě od počátků do impresionismu. Předpokládá, že čtenář bude v jednom ze srovnávaných oborů laikem, a proto jej seznamuje s terminologií obou uměleckých druhů a se základy oborového myšlení.

VÝTVARNÉ UMĚNÍ A HUDBA. TVAR, PROSTOR A ČAS I/2,

Jaroslav Bláha

TOGGA: Praha 2013, počet stran 360

Díl I/2 – se stejným názvem a podtitulem – je orientovaný na proměny výtvarného a hudebního jazyka od konce 19.století do konce 20.století s důrazem na razantní kvalitativní proměny výrazových prostředků, výtvarných a kompozičních technik a materiální proměny výtvarného a hudebního jazyka. Proto i celková struktura dílu I/2je odlišná od dílu I/1, i když také sleduje tvarosloví a granatiku obu sledovaných uměleckých druhů.

Díl I/2 získal v prestižní soutěži Univerzity Karlovy „Vysoce kvalitní odborné monografie na UK“ 2. cenu.

KŘIŽOVATKA GENEZE MODERNÍHO MALÍŘSTVÍ A HUDBY Picasso – Stravinskij – Kandinskij – Schönberg.

Jaroslav Bláha

Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta: Praha 2012, 2.vydání, počet stran 272

Záměrem této vědecké monografie je znovu otevřít problém geneze moderního malířství a hudby. Nezbytnost kvalitativní proměny interpretace výše uvedeného problému je spojena i s adekvátní kvalitativní proměnou metodologickou, jejíž podstatou je nahrazení lineárního pojetí vývoje umění pojetím koherentním. Specifická metoda komparace - zaměřená na malířství a hudbu - je determinována záměrem dokázat, že adekvátní tendence v procesu geneze moderního umění se projevují nejen v malířství ale i v jiných uměleckých druzích. Navíc zkoumání vnitřních analogií příbuzných strukturálních prvků nabízí nejen komplexnější pohled, ale odhalí i ty nejjemnější nuance dialektiky vývoje, které by jinak zůstaly pod povrchem.

DISKURS UMĚNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ,

Marie Fulková

H&H, Praha, 2008, počet stran 31

Kniha – dialog, kniha – otevřené pole komunikace, kniha – diskurs, kniha – program a inspira

„Jak jinak charakterizovat neustálý oboustranný proud informací, předávaných různými cestami než jako diskurs.“ Michel Foucault

Vzdělávání je předávání informací. Již téměř třicet let se česká pedagogická veřejnost, výtvarné pedagogy nevyjímaje, učí přijmout skutečnost, že toto předávání je oboustranné. Zvláště účastní-li se obě strany vzdělávacího procesu plně, s otevřeným hledím a bez zátěže předem jasných odpovědí. Pohyb na komunikačním rozhraní mezi učitelem a žákem, mezi svobodným tvůrčím procesem a pedagogickými cíli, mezi uměleckou výpovědí a spontánní reakcí běžného diváka, mezi uměním a ne-uměním, neustálé ověřování stanovisek a výpovědí. Marie Fulková představuje výtvarnou výchovu jako proměnlivou mnohohlasou výpověď formulovanou z různých pozic a v různých situacích, zaznamenanou s respektem k autenticitě a kompetenci všech zúčastněných mluvčích a s citem pro situace, v nichž se realizuje. Široký záběr témat od špičkových výkonů současných výtvarných umělců po práce žáků základních škol, propojený v diskursivním rámci praxe výtvarné výchovy je inspirujícím a podnětným „podhoubím“ pro samostatné a tvořivé didaktické myšlení budoucích výtvarných pedagogů i kolegyň a kolegů v praxi.

UNIVERSUM LOCUS, sborník textů k výstavě v Křížové chodbě Karolina, 2016

koncepce výstavy, sborníku i katalogu Michal Sedlák

editoři sborníku Michal Sedlák, Marie Fulková, Leonora Kitzbergerová

Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2017, počet stran 71

Blízká osobní přátelství a profesní vzájemnost pojí pražskou katedru výtvarné výchovy s Lapin Yliopisto ve finském Rovaniemi od počátků studentských výměn v rámci Erasmu. Prvotní ohledávání zdánlivě exotického prostředí na polárním kruhu se brzy změnilo v důvěrný pocit blízkosti, která vyrůstá z vnitřních, myšlenkových zdrojů, bez ohledů na odlišnost vnějšího prostředí. Výstava se uskutečnila v dubnu 2016 v jedinečném prostoru Křížové chodby Karolina a účastnili se jí Timo Jokela a Mirja Hiltunen, Zdenek Hůla a Michal Sedlák. Intenzivní vnitřní dialog vystavených děl doložil, že zmiňovaná myšlenková blízkost zahrnuje i umělecké koncepty pedagogů obou kateder. Prožitek místa jako jedinečné spojení duchovního a všedního, respekt ke krajině a stopám lidské přítomnosti, směřující k intimnímu, vnitřně prožívanému poznávání, jsou společné všem čtyřem vystavujícím. Sborník představuje koncepci výstavy a v medailonech i vystavující umělce, prostřednictvím ukázek textů i edukační program, který k výstavě realizovali posluchači bakalářského studia. Hlas posluchačů zazní také ve vzpomínkách prvních účastnic Erasmových výjezdů do Laponska.

VÝTVARNÁ VÝCHOVA PRO 6. A 7. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY

A VÍCELETÁ GYMNÁZIA

Marie Fulková, Marie Novotná

Fortuna 1999, počet stran 117

VÝTVARNÁ VÝCHOVA PRO 8. A 9. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY

A VÍCELETÁ GYMNÁZIA

Marie Fulková, Marie Novotná, Jan Slavík, Jan Smolík, Klára Smolíková

Fortuna 1997, počet stran 126

Učebnice výtvarné výchovy? A přímo pro žáky? Na konci devadesátých let vyšly hned dvě takové publikace, určené pro druhý stupeň základní školy a první ročníky víceletých gymnázií. Učebnice předcházely vydání v současnosti platných Rámcových vzdělávacích programů, ale jejich obsah a pojetí plně odpovídají současné koncepci a praxi výtvarné výchovy. Obě učebnice jsou členěny do tematických bloků, které mohou učitelé i sami žáci využívat a rozvíjet odděleně, jako relativně uzavřené celky, nebo mohou tématy volně procházet podle aktuální potřeby. Kapitoly nabízejí bohatství různorodých kontextů: předpokládané osobní zkušenosti žáků, odkazy na literaturu a další umělecké obory, připomínky vědeckých poznatků, pohledy na díla výtvarného umění i ukázky žákovských prací a další, očekávané i překvapivé souvislosti. Jazyk publikací je živý, komunikativní, místy hravý, ale přesto věcný a sdělný. Najdeme zde i slovníčky důležitých pojmů, přehledy jmen umělců, ale také drobné a praktické metodické rady, které mohou využít učitelé i sami žáci.

HUMOR A HRA V GALERII H

Jana Kerhartová

Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta 2016, projekt GA UK Č. 339415,

počet stran 165

V osmdesátých letech dvacátého století měl už režim bezčasí a zapomnění pomalu na kahánku, ale nikdo, „nahoře“ ani „dole“, to ještě netušil. Po dusivých letech normalizace se postupně ustálila tzv. šedá zóna – umělci, kteří nepatřili ani mezi protežované opory režimu, ani do okruhu disentu. Výstavy a společné akce obsazovaly prostory a místa, která původně nebyla určena k prezentaci umění, a v závislosti na ostražitosti či liknavosti režimních úředníků přežívaly či se v rámci přežití různě přelévaly a transformovaly. Rodinná galerie bratří Jiřího Hůly a Zdenka Hůly v Kostelci nad Černými lesy vznikla v roce 1983 a stala se „centrem alternativní kultury, ostrůvkem svobody, kde se mohli setkávat lidé z různých oborů a volně konfrontovat své názory. Přispěl k tomu nedostatek podobných míst, přátelská atmosféra, zajímavý program, otevřenost a výhodná poloha nedaleko Prahy a zároveň v závětří hlavního zájmu režimu.“ Galerie byla výjimečná svou stálostí (1983–1989) a koncepčním uvažováním zakladatelů, které řídilo a ovlivňovalo tematiku akcí a výstav a tím i okruh přispěvatelů.

Autorka publikace Jana Kerhartová se ve svém zkoumání metodami orální historie zaměřila především na aktivity humorné a hravé, ale mimoděk tím vytvořila ucelenou a přesvědčivou výpověď nejen o galerii a lidech kolem ní, ale i o době, na kterou už i pamětníci raději zapomínají. Výsledkem je také křehká a intimní výpověď o věčné touze po svobodě, která může mít i podobu nevinných a hravých žertů.

KO-TEXT – Tvar, zvuk a gesto, tvůrce, učitel a žák

Martin Raudenský a Kateřina Dytrtová (ed.)

Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně 2015, 200stran

Kniha Ko-text, adjustovaná v krabici společně s autorsky výtvarně pojatým souborem edukačních pomůcek, zkoumá přístupy dynamicky pojaté výtvarné pedagogiky a strategie současného výtvarného umění v interakci s dětskou tvorbou.

Jádro publikace shrnuje čtyřletý, zatím neuzavřený projekt založený na dialogu spoluautorů knihy (grafika, pedagožky a teoretičky) a žáků základní školy – dětí ve věku od šesti do deseti let. Publikace byla výtvarnou porotou soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2015 oceněna 2. místem v kategorii Učebnice pro školy všech stupňů a ostatní didaktické pomůcky. V soutěži Zlatá stuha udělované tvůrcům nejlepších knih pro děti a mládež byla kniha vyhodnocena jako Výtvarný počin roku.